V minulém článku jsem popisoval, jak jsem vybíral střešní okna. Nyní přišel čas na druhé dějství. Jak jsem již nekde zmínil, máme v projektu plánováno 11 střešních oken. Srdce nejednoho internetového fandy pasivních domů by zaplesalo radostí tušíc příležitost ke košaté diskusi. Pravda je, že 11 střešních oken je fakt moc, rozhodl jsem se tedy na jejich počet podívat blíž.

Zajímají mě zejména tři oblasti, na které bych se chtěl zaměřit, abych si nějak obhájil počet 11 oken, nebo abych se donutil jejich počet zredukovat. Prvním faktorem je světlost místností, pokud okna zrušíme, druhým je vhodnost střešních oken pro pasivní či nízkoenergetický dům a v poslední řadě je to vhodnost doposud vybraných střešních oken.

Množství světla v místnostech

Co říká norma

Aby toho nebylo málo, norem, které se zabývají množstvím světla v obytných místnostech je hned několik.

  • Norma ČSN 730580-1:2007+Z1:2011 Denní osvětlení budov. Část 1. Základní požadavky
    • Denní osvětlení vnitřních prostor budov a jejich funkčně vymezených částí se navrhuje podle zrakových činností, například pro třídu zrakové činnosti IV (čtení, psaní a podobné zrakové činnosti) je požadováno minimální Dmin 1,5 % a průměrné Dm 5 % (pro horní osvětlovací otvory). Tato norma definuje také kvalitativní kriterium na denní osvětlení v podobě rovnoměrnosti denního osvětlení. Rovnoměrnost denního osvětlení je požadována ve vnitřních prostorech, ve kterých se požaduje splnění jen minimální hodnoty činitele denní osvětlenosti. Rovnoměrnost denního osvětlení se přitom určuje jako podíl nejmenší a největší hodnoty činitele denní osvětlenosti v kontrolních bodech a nemá být při třídách zrakových činností I až IV menší než 0,2.
  • Norma ČSN 730580-2:2007 Denní osvětlení budov. Část 2. Denní osvětlení obytných budov na dostatečné denní osvětlení a jeho rovnoměrnost v posuzované místnosti.
    • V obytných místnostech s bočním osvětlením musí být ve dvou kontrolních bodech v polovině hloubky místnosti, vzdálených 1 m od vnitřních povrchů bočních stěn hodnota činitele denní osvětlenosti nejméně 0,7 % nejdále 3 m od okna a průměrná hodnota z obou těchto bodů nejméně 0,9 %. Jsou-li okna ve dvou stýkajících se stěnách, postačí je-li tento požadavek alespoň u jedné z obou dvojic těchto kontrolních bodů.
  • Vyhláška 20/2012 Sb.
    • 1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu.
    • 2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami.

Abych se přiznal, tak z výše uvedených informací nejsem moc chytrý.

Co říká internet

Na TZB-info vyšel celý článek týkající se posouzení denního osvětlení místnosti, ale něco jsem si z tohoto článku přeci jen odnesl:

  • Fasádní okno jako jediný zdroj denního světla nesplní požadavek normy u hlubších nebo širších podkrovních pokojů.
  • Při použití trojskla nesmíme zapomínat na nižší propustnost světla a navrhnout větší prosklenou plochu.
  • Dětské pokoje vyžadují vyšší hodnoty osvětlení.

Já bych k tomu seznamu ještě doplnil:

  • Tmavé nátěry stěn jsou pohlcovače světla, takže jsou pro prosvětlení místností nevhodné.
  • Problémem jsou, podle tohoto článku, hluboké místnosti.
  • Střešními okny prostoupí do prostoru o 30-40% více světla, než okny fasádními (článek)
  • Většina denního světla, které vstupuje do místnosti, se odráží od stěn, stropů, podlah a od ostatních povrchů. Vzhledem k tomu má barva, struktura a lesk povrchů a zejména pak barva ostění zásadní význam pro to, kolik denního světla se odráží. (článek)
  • Při použití vodorovného ostění nad oknem a svislého ostění pod oknem dosáhnete nejefektivnější distribuce světla v prostoru.
  • Důležitý je sklod střechy

Vzorce, které jsem pro výpočet plochy oken našel jsou velmi komplikované a počítat to pro každou místnost se mi opravdu nechce. Našel jsem ale dvě obecná pravidla. Jedá se na ně 100% spolehnout, ale mohou být vodítkem.

Pravidlo první

So >= 0,10 Sp

So – je plocha prosklené části okna
Sp – je půdorysová plocha místnosti

Pravidlo druhé
  • Zasklená plocha by měla být minimálně 10% z obytné plochy
  • Zasklená plocha by měla být optimálně 15%+ z obytné plochy

Tato pravidla jsou čistě orientační a nezohledňují řadu faktorů, zejména počty a typ oken (fasádní, střešní), kvalitu osvětlení, umístění oken, odrazivost vnitřních povrchů či barvy. Pro mé účely by toto ale mohlo stačit.

Podle toho, co jsem si zatím načetl, tak u nás je zatím všechno špatně: máme relativně malá fasádní okna a celkem hluboké místnosti a plánujeme trojskla 🙂

Šatna (2.01, 2.09)

Rozhodli jsme se nerealizovat zeď mezi místnostni 2.01 a 2.09, které byly zamýšleny jako šatny a uděláme jednu velkou místnost, kam umístíme vestavné skříně a případně nějaké věci na cvičení, jako je např. rotoped apod. Zároveň zvětšíme dveře z chodby a zrušíme dveře do pokoje 2.02.

Nejedná se o denní místnost, ale o „šatnu“, takže není potřeba striktně dodržet požadavky na osvětlení. Vzhledem k tomu, že v této místnosti není žádné štítové okno, budeme, v případě redukování počtu oken, s množstvím světla na štíru.

Data:

  • Podlahová plocha celkem: 11,713m2
  • Využitelná podlahová plocha: 8,533m2
  • Neobytná plocha: 3,18m2 (vestavné skříně, shoz prádla)
  • Minimální potřebná plocha zasklení (10%): 0,853m2
  • Optimální potřebná plocha zasklení (15%): 1,757m2
  • Plocha zasklení 1 střešního okna / 2 oken: 0,592m2 / 1,185m2
  • Plocha zasklení vyjádřená v % vůči obtné ploše: 7% / 14%

So >= 0,10 * Sp
0,592 => 0,10 * 8,533 nepravda
1,185 => 0,10 * 8,533 pravda

Z výše uvedených údajů je patrné, že 2 střešní okna odpovídají 14% obytné podlahové plochy místnosti, což se blíží optimálnímu stavu, kdežto odebráním jednoho střešního okna bychom docílili hodnoty pouhých 7% obytné podlahové plochy místnosti, což je méně než minimální požadavek. Vzhledem k tomu, že místnost bude sloužit jako šatna s rotopedem, nebál bych se použití pouze jednoho střešního okna s tím, že do místnosti by vedly celoprosklené vchodové dveře a na vestavnou skříň by se umístilo zrcadlo. Docílím tím zlepšení světelných podmínek a snížím tepelné ztráty. Zároveň nemáme problém s tím si ve dne v šatně rozsvíit. V této místnosti rozhodně nebudeme trávit spousty času.

Pokoj 2.02

Jedná se o dětský pokoj s relativně velkým štítovým oknem orientovaným na jihozápad a jedním střešním oknem. Do prostoru, kde byly původně plánovány dveře do šatny 2.01 dáme vestavné skříně.

Z povahy místnosti je patrné, že zde bude větší požadavek na osvětlení, protože děti budou v pokoji trávit dost času. K možství světla tedy budu přistupovat konzervtivněji.

Data:

  • Podlahová plocha celkem: 16,7m2
  • Využitelná podlahová plocha: 15,39m2
  • Neobytná plocha: 1,31m2 (vestavné skříně)
  • Minimální potřebná plocha zasklení (10%): 1,539m2
  • Optimální potřebná plocha zasklení (15%): 2,505m2
  • Plocha zasklení 1 střešního okna: 0,592m2
  • Plocha zasklení štítového okna: 1,67m2
  • Plocha zasklení celkem: 2,262m2
  • Plocha celk. zasklení vyjádřená v % vůči obytné ploše: 15%
  • Plocha zasklení štít. okna vyjádřená v % vůči obytné ploše: 11%

So >= 0,10 * Sp
1,67 >= 0,10 * 15,39 pravda
2,262 >= 0,10 * 15,39 pravda

V tomto pokoji jsem se nakonec rozhodl, samozřejmě po konzultaci se ženou, že střešní okno taky zrušíme. Pevně věřím, že na děti to negativní vliv mít nebude. Na místo zazděných dveří dáme vestavnou skříň se zrcadlem. Navíc okno je u psacího stolu a prosvětluje přímo prostor, kde si budou děcka hrát, takže nemám strach z toho, že by zde bylo málo světla.

Schodiště 2.03

Zde nemá smysl přemýšlet a počítat. Na schodišti okno bude, aby se schodiště ptosvětlilo a zároveň aby se prosvětlovala v rámci možností i chodba. Okno zde tedy rozhodně necháme.

Ložnice 2.04 + 2.05

V ložnici dojde oproti původnímu projektu k několika změnám. Zrušíme zeď mezi „šatnou“ 2.04 a ložnicí 2.05. Původně to měla být dokonce šatna s umyvadlem a sprchovým koutem, což se nám zdálo jako totální zhýralost, takže jsme to již v rámci přípravy projektu zavrhli. Při zadní zdi sousedící se schodištěm bude prostor pro vestavné skříně + pro případ potřeby lze zde sekat do panelu, kdyby bylo potřeba protáhnout trubky od podlahovky nebo vzduchotechniky, uvidíme. Zároveň posuneme dveře tak, aby byly naproti dveří od WC. Co si od toho slibujeme? Jednak bude možné namontovat vypínače na zeď, což teď není možné, na 150mm širokou zeď fakt nedám 3 tlačítka vedle sebe. Možná nad sebe, ale to nechci. Zároveň mi vedle dveří vznikne prostor pro případné umístění televize. Schválně říkám případné. Ne, že bychom potřebovali TV v ložnici, ale občas, když je člověk nemocný, tak se to hodí.

Data:

  • Podlahová plocha celkem: 23,79m2
  • Využitelná podlahová plocha: 21,42m2
  • Neobytná plocha: 2,37m2 (vestavné skříně)
  • Minimální potřebná plocha zasklení (10%): 2,142m2
  • Optimální potřebná plocha zasklení (15%): 3,569m2
  • Plocha zasklení 1 střešního okna / 2 oken / 3 oken: 0,592m2 / 1,185m2 / 1,776m2
  • Plocha zasklení štítového okna: 1,619m2
  • Plocha zasklení celkem (3 stř. okna): 3,395m2 (16% vůči obytné ploše)
  • Plocha zasklení celkem (2 stř. okna): 2,804m2 (13% vůči obytné ploše)
  • Plocha zasklení celkem (1 stř. okno): 2.211m2 (10% vůči obytné ploše)
  • Plocha zasklení celkem (bez stř. okna): 1,619m2 (8% vůči obytné ploše)

So >= 0,10 * Sp
2,876 >= 0,10 * 21,42 pravda
2,285 >= 0,10 * 21,42 pravda
2,211 >= 0,10 * 21,42 pravda
1,619 >= 0,10 * 21,42 nepravda

Tady se musím k něčemu přiznat. Původně jsem byl pevně rozhodnutý, že střešní okna nebudou a světlo bude „dodáváno“ pouze fasádním oknem a balkonovými dveřmi. Po té, co jsem viděl výpočty jsem už na vážkách. Se ženou si říkáme, že ložnice je místo, kde budeme trávit přes den nejméně času ze všech obytných místností. Teď jsme na bytě a v ložnici se pohybujeme akorát ráno a večer. Přes den do ložnice skoro nepáchneme. Takže co s tím. 3 střešní okna v ložnici jsou podle mě zhovadilost, to zavrhuji, aniž bych o tom sám se sebou diskutoval. Zároveň už vím, že nějaké střešní okno tam dát asi budeme muset, bohužel. Takže jedno, nebo dvě? Určitě vím, že nechám to prostřední. Nakonec po dlouhých debatách jsem se rozhodl nechat jen jedno. Po nastudování si techniké dokumentace oken jsem se dozvěděl, že okno MK06 dokáže efektivně prosvítit 5,6m2, což je prostor přibližně 2,2 * 2,5m – prostor nad postelí. U zdi sousedící se schodištěm přímé světlo nepotřebuji, navíc něco málo světla půjde z chodby (nedělám si iluze o množství).

Trochu spoléhám na to, že to střešní okno lze dodělat téměř kdykoliv – tedy do doby, než se zakryje strop a položí izolace, pak už to bude znamenat vyšší pracnost a peníze. V tuto chvíli jsem ale přesvědčený, že jsem udělal dobře, ale hodnotit to budu, až budou okna na svém místě.

Pokoj 2.06

Jedná se o druhý dětský pokoj, určený pro toho nejmenšího, abychom jej měli blízko ložnice. Pokoj je plánován s relativně malým štítovým oknem orientovaným na severovýchod a dvěma střešními okny.

V zadní části místnosti plánujeme opět vestavné skříně, pravděpodobně taky se zrcadlem. Ne, že bychom byli rodina narcisů, ale tak nějak zjišťueme, že zrcadla jsou potřeba, protože v koupelně máme teď malé zrcadlo a ještě křivé a už nám to leze na nervy. Hlavně teda ženě, co si budeme povídat. Po schůzce se stavbyvedoucím (4.1.2017) jsme zjistili, že dveře do místnosti jsou naprojektovány na divoko a bude problém s obložkami, takže budeme trochu laborovat se zdmi, aby to nevypadalo blbě a bylo možné obložky namontovat. Ale na profil místnosti to mít zásadní vliv nebude.

Data:

  • Podlahová plocha celkem: 17,4m2
  • Využitelná podlahová plocha: 15,81m2
  • Neobytná plocha: 1,59m2 (vestavné skříně)
  • Minimální potřebná plocha zasklení (10%): 1,5811m2
  • Optimální potřebná plocha zasklení (15%): 2,372m2
  • Plocha zasklení 1 střešního okna / 2 oken: 0,592m2 / 1,185m2
  • Plocha zasklení štítového okna: 0,835m2
  • Plocha zasklení celkem (2 stř. okna): 2,02m2 (13% vůči obytné ploše)
  • Plocha zasklení celkem (1 stř. okno): 1,427m2 (9% vůči obytné ploše)
  • Plocha zasklení celkem (bez stř. okna): 0,835m2 (5% vůči obytné ploše)

So >= 0,10 * Sp
2,02 >= 0,10 * 15,81 pravda
1,427 >= 0,10 * 15,81 nepravda
0,835 >= 0,10 * 15,81 nepravda

Podle výsledků je jasné, že rušení obou střešních oken se konat nebude – nějaké to střešní okno tam kvůi světlu být musí, Podle vzorečku jasně vyplývá, že by měla zůstat obě střešní okna. Vím, že to není ideální, ale domluva je taková, že dáme jedno a vyzkoušíme, jak bude místnost prosvětlená, protože už budou vyzděny příčky. Pokud by to bylo málo, dáme opravdu obě okna, protože děcka by přeci jen měly mít v pokojících světlo. Resumé je tedy takové, že dáme jedno a pokud to bude málo, přidáme. Střecha je na to nachystaná, takže by to ve finále neměl být problém (stejně jako v ložnici). Ještě si pohrávám s myšlenkou, že na úkor komfortu v ložnici, který stejně nepotřebujeme, tak okno z ložnice dáme do pokoje. Uvidíme.

WC 2.07

Na WC máme pnánováno střešní okno, původně jsme si mysleli, že to je dobrý nápad, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že to je zbytečné. Na WC určitě bude odtah vzduchu, takže okno bychom stejně asi neotevírali. Co se osvětlení týče, jeden LED spot stojí pár stovek a spotřeba je nula nic. Takže, než prosvítíme na WC 16 000,-Kč bez DPH, tak to dřív doplatím hypotéku a spokojeně umřu. Navíc, celý život jsme zvyklí na WC svítit, máme to tak i teď na bytě. Asi to je něco, s čím jsem ochotný žít. V tomto případě vítězí šetření nat pomyslným komfortem. Navíc, WC se stejně bude posouvat „blíže ke dveřím“ aby bylo kam namontovat Geberit + nějaké trubky, takže by se taky mohlo stát, že by pod oknem byla hrana a vypadalo by to divně.

Koupelna 2.08

Zde opět nemá smysl přemýšlet ani počítat. V koupeně okno bude, jednak z toho důvodu, že se občas sprchujeme i přes den a trávíme zde rozhodně více času než na WC a za další, půjde přes koupelnu alespoň malinko světla do chodby. Do koupelny plánujeme dát dveře s mléčným sklem. Uvidíme, každopádně v koupelně nám to okno dává podstatně větší smysl než na WC.

Vhodnost střešních oken pro pasivní / nízkoenergetický dům

„Jedna pani povídala“, že střešní okna jsou v pasivním domě nesmysl (ano, stavíme nízkoenergetický dům, nikoliv pasivní, a i tak …), někteří dokonce hovořili o energetické sebevraždě 🙂 Rozhodl jsem se tedy, že si něco o těch oknech přečtu, abych neumřel úplně hloupý. Odborných (reklamních) článků je na internetu docela dost, ale dopátrat se informací od někoho „nezaujatého“ to už není tak jednoduché.

Zjistil jsem, že okna pro pasivní domy se na trhu objevují, jsou to „obyčejná“ střešní okna vybavena trojskly, akorát doplněna o zateplovací sadu. Hodnoty součinitele prostupu tepla zasklením (Ug) a i další hodnoty, které uvádí výrobci, je asi potřeba brát se značnou rezervou. Alespoň jsem to tak vytušil ze všeho, co jsem si přečetl.

Jaké jsou tedy problémy se střešními okny?

  • Montáž, zabudování okna a izolace
    • pokud okna montuje kdejakej jouza, může to dopadnout třeba takto, takže pokud už je montáž střešních oken nutná, měl by to montovat někdo, kdo je v oboru kovaný
    • okna by se měla montovat do roviny se střešní krytinou (zaúuštěná montáž), běžně se ale montují nad střešní krytinu
  • Solární zisky
    • Oknem v létě prostupuje obrovské množství tepla. Tomuto jevu lze částečně zamezit použití venkovní stínící rolety (výrobci uvádí až 90% učinnost), ale za cenu tmy v místnosti. takže ve finále okno neplní funkci okna
  • Neprůvzdušnost
    • okna jsou součástí obálky domu  a podílejí se tak na celkové (ne)průvzdušnosti
    • výrobci se snaží o utěsnění kloubů u kyvných oken, otázkou je, jak se jim to daří

Našel jsem starší článek na TZB-info, kde se touto problematikou zabývá nějaký pan Karásek. Článek už je sice starší, ale co je tam vyřčeno lze určitě aplikovat všeobecně. Trochu mě vyděsilo, jakým způsobem montovali dvojitá střešní okna, aby splnili podmínky pro dotaci. Hrůza. Jednak to bylo hnusný a taky komplikovaný a to bych do baráku fakt nechtěl, nicméně – článek doporučuju přečíst, je v něm rozvedeno to, co jsem psal tady o kousek výš.

Podle Centra Pasivního Domu je mnohem lepší světlovod než střešní okno. Důvod je prostý – nakloněním zasklení dochází k výraznému zhoršení součinitele prostupu tepla. Dle CPD až o 20% (někde jsem dokonce četl i 35%). Co je ale horší, tak je osazení oken, respektive jejich konstrukce, kde jsou místa ve kterých úplně chybí izolace a dále pak jejich osazení do roviny střešní krytiny, tedy mimo izolační obálku domu. Ten negativní vliv je dokonce takový, že několik střešních oken může zhoršit výslednou potřebu tepla na vytápění pasivního domu i o desítky procent, nehledě na funkční závady, jako je kondenzace vlhkosti

CPD dále popisuje problémy se stíněním v letních měsících – toto jsem řešil a je to opravdu problém. Řešení je několik, ale žádné není ideální:

  • vnitřní textilní „roletka“ – sice zastíní, ale teplo projde přes sklo, takže sice nebude světlo ale bude teplo
  • venkovní roleta – ta je sice super, ale když se zatíhne, tak neotevřu okno, lze ale zatáhnout jen do poloviny, ale i tak … za ty prachy je to takový nesystematický řešení a hlavne nepohodlné.
  • nacvakávací roleza zvenku se zdá být relativně vhodným řešením a stojí kolem 1500,- na okno. T9m, že se navcakne zvenku tak zamezí v létě prostupu tepla to místností a tím jejich přehřívání

Dalším problémem u střešního okna je těsnost připojovací spáry. O tom, že by okno neměla instalovat žádná jitrnice jsem se už zmiňoval.

Všechna ta moudra se točí pořád dokola. Jaký jsem si z toho udělal závěr? Že okna v pasivním domě ano, ale jen tam, kde to je opravdu nutné a jen za podmínky, že to okno nainstaluje člověk s patřičnou kompetencí. A taky by mělo mít okno minimálně trojskla plněná inertním plynem, možnost zapuštěné montáže a nějaké možnosti stínění v letních měsících. Osobně bych asi nebral okna neznýmých výrobců. Kdo si chce o střešních oknech a jejich vhodností pro pasiv přešíst víc, doporučuji tyto články:

Osobně se musím přiznat, že téma ohledně oken mi opravdu nesedí. Vadí mi pojmy jao tepelné zisky, tepelné ztráty, prostupnost tepla a já nevím co všechno. Toto téma je mi velice nepříjemné a hlavně nevím, čemu mám vlastně věřit.

Střešní okna Velux – druhé dějství

Koncem listopadu jsem řešil, jaký typ střešních oken by měl být v mém domě podle projektu použit. Z bádání vyplynulo, že potřebuji okna GGL MK06 3066 s lemováním EDW 2000 a zateplením BBX 0000. Jenže tato okna, podle mého názoru, nejsou úplně vhodná a to ze tří důvodů. Prvně je to přísun tepla v létě, pak je to únik tepla v zimě a obecně návaznost střešních oken na pasivitu.

Začal jsem tedy řešit, co s tím. Typ okna GGL a rozměr okna MK06 zůstane, s tím hýbat nebudu. S čím ale je potřeba pohnout je zasklení a lemování včetně zateplení, protože když už tam ta okna musí být, je potřeba se alepoň přiblížit pasivitě či nízkoenergetickému standardu. Oslovil jsem tedy Velux, aby mi poradili, co mají v nabídce pro pasivní domy a po dvou dnech mi přišla odpověď, která mě uspokojila, už jenom kvůli tomu, že vůbec něco nabídli, takže řešení mojí situace není úplně beznadějné.

Odpověď Veluxu:

Do pasivního domu můžete využít zasklení 62 – trojsklo s kryptonem. Níže přikládám vlastnosti skla 62 (vlevo) i 66 (vpravo) pro porovnání.

Zasklení 62 je vhodné pro pasivní domy právě díky svým vlastnostem.
Co se týče dalších příslušenství, doporučuji využít zapuštěného lemování EDJ 2000, které obsahuje zateplovací sadu BDX, díky které získáte prodlouženou záruku na 10 let. Zapuštěné lemování spolu se sadou BDX pomáhá ke zlepšení celkovým parametrů sestavy střešního okna.

Další text je již nepodstaný. Je vidět, že podle technické specifikace je na tom zasklení – – 62 o něco lépe oproti původně vybranému – – 66. Zajímavé je, že 62 má komoru 2x12mm, kdežto 66 má komoru menší, tedy 2x10mm. Čekal bych, že tomu bude obráceně. Dalším rozdílem je tloušťka prosklení a typ plnícího plynu, kde je Krypton namísto Argonu.

Pokud by někoho zajímal rozdíl mezi Krypronem a Argonem, odkazy jsou zde:

Další změnou je způsob montáže okna. zatím, co původně bylo v plánu klasicné osazení okna, nyní se situace změnila a provedeme tzv. zapuštěnou montáž, což v reálu znamená, že okno bude zapuštěno níž „do střechy“ o 40mm. Co je nepříjené, mění se tím šířka montážního otvoru pro okno. A to je blbý, střecha je na baráku, řešíme se stavbyvedoucím (4.1.2017). Když už jsem se málem zhroutil, přišel týpek a takovým východním přízvukem říká něco ve smyslu: „É, no, my jsme s tím tak nějak počítali, takže jsme to o těch pár milimetrů zvětšili.“ „WTF?“ říkáme si se stavbyvedoucím a borec: „No, já mám na to od Veluxu školení, tak jsme to udělali takto, aby to vyšlo„. Měl jsem rozporuplný pocity, ale hlavně radost, že nad danou činností ti konkrétní lidi přemýšlí. Tohle by stavbyvedoucí asi nedohlídnul. Opět mě to utvrdilo v tom, že ti chlapy vědí, co dělají.

Na výše uvedeném obrázku je vidět rozdíl ve velikosti montážních otvorů při standardním osazení střešního okna (červená) a u zapuštěného osazení (modrá).

Zdroj: dokumentace Velux

Cena

Je jisté, že cena oken se touto změnou změní a bohužel to nebude směrem dolů. Na obrázku je vidět cena jednoho střešního okna dle konfigurátoru Velux, bez nacenění stínění. Nutno podotknout, že ceníková cena jednoho okna se zvedla o 5 000,- což je nemilé, protože v rozpočtu takovou paletu na okna nemáme. Při 11 oknech by to hodně bolelo. Při pěti oknech to je sice smutné, ale dá se s tím žít. Těžce, ale dá.

Závěrem

Z 11 střešních oken jich zůstane 5 (zelené), šest jich zrušíme (červené). Zároveň se nám zvedla ceníková cena jednoho okna o 5 000,-Kč. Uvidíme, jak to nakonec v rozpočtu přecení stavební firma. Jakmile bude nacenění, dám to určitě na web.

 

Zdroje

Redukujeme střešní okna
Štítky:                    

1 komentář u „Redukujeme střešní okna

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.