Sobotu jsem od rána trávil na stavbě. Jen co jsem otevřel vchodové dveře, pocítil jsem nával horka – opravdu to topí. Třikrát hurá. Ihned jsem zamířil do sklepa a začal koukat na display tepelného čerpadla, abych vyčetl nějaké ty hodnoty. Čerpadlo bylo nastaveno na režim „vysoušení podlah“ s tím, že se každý den měla teplota zvednout o 10°C až do výše 45°C a pak postupně ochlazovat. Celé to má vycházet na 7 dní tak, aby po dokončení nátopné zkoušky, mohli podlaháři začít pokládat.

Protože mi vadilo, že nikde nevidím menu pro nastavení režimu vytápění, prohrabal jsem papíry od čerpadla, co tu nechali vodaři, a ejhle, v instalačním manuálu je mimo jiné také návod, jak se dostat do servidního menu (stačí na hlavní obrazovce podržet tlačítko zpět déle než 7 vteřintechnického listu) a hned jsem si našel menu pro vysoušení podlah a začal jsem ladit. Snížil jsem výslednou teplotu z maxima 45°C na pouhých 40°C a ten rozdíl 5 stupňů jsem rozložil do ostatních dní, aby vytápění nebylo kažný den tak skokové. A proč? Protože dle pro Cementový potěr je při nátopné zkoušce maximální teplota topení 40°C. V technickém listu se píše:

Nátopný cyklus

Vytápění potěru smí být zahájeno nejdříve po 21 dnech a určí se měřením vlhkosti, která smí být maximálně 5,0%. Vstupní teplota topného média nesmí být vyšší než 5°C nad teplotu podlahové konstrukce a zároveň nesmí přesáhnout 20°C. V dalších dnech se teplota zvyšuje o 5°C každé dva dny až do max. 40°C. Tato teplota se drží 2 dny. Poté se denně sníží o 5°C. Před začátkem nátopu se potěr doporučuje obrousit.

Z výše uvedeného vyplývá, proč jsem ten program trochu doladil. Ve chvíli, kdy jsem byl s nastavením čerpadla spokojený, vydal jsem se montovat Zamak rámečky na zdi ve 2. NP. Tuto metodu jsem měl již úspěšně nacvičenou z minulého týdne.

Workaround – jak protáhnout kabel husím krkem

Když nám vylívali podlahy, tak jsem narychlo přidával husí krk, abych jím mohl později protáhnout kabel pro instalaci osvětlení pod postelí v ložnici. Dnes jsem se pokusil tímto husím krkem protáhnout kabel 4x 0,75. Marně. Po té, co nebyo močné protáhnout nic silnějšího, přinesl jsem si měkké protahovací pero. Opět nic. Už mě chytal amok, že mám v podlaze husí krk k ničemu, že pod posletí nebudu svítit a taky jsem začal uvažovat nad variantou, že bych do podlahy vysekal drážku a husí krk vysvobodil – stejně by to podlaháři znivelovali. Nakonec jsem vzal provázek, na ten jsem přivázal šroubek a tento jsem hodil do husího krku.

Na druhý konec jsem nasadil hadici od svého nového pomocníka, vysavače Nilfisk, a šroubek jsem vysál. A ono to šlo. Pak už to bylo jednoduché. Odříznout šroubek, přilepit pevnou lepicí páskou kabel a protáhnout. No, nebylo to jednoduché, neprošlo to napoprvé, protože jsem se snažil protahovat konec s komplet izolací. Když jsem kabel otočil a šel „žílama bez izolace“ napřed, celé to prošlo. Sice to celé zabralo bezmála hodinu, ale dosáhnul jsem požadovaného stavu a to je hlavní.

Měření vlhkosti podlah

Již dříve jsem ve svém článku popisoval, jak denně měřím vlhkost podlah, abych věděl, na čem jsme, když jsme stále neměli instalované tepelné čerpadlo. Dnes (sobota 26.8.2017) mi volal podlahář, jestli by se nemohl za hodinu a půl stavit a vlhkost změřil? Jasně že může, stejně jsem na baráku. A alespoň budeme vědět, na čem jsme. Když dorazil a vytáhnul příruční digitální měřák pro orientační měření, viděl jsem v jeho tváři smutek.

Hm, to nevypadá dobře, ale nevěšte hlavu, Uděláme i chemickou zkoušku, ať opravdu víme, na čem jsme. Někde bych potřeboval vysekat díru 5x5cm.

Zavedl jsem jej do pracovny a nechal kutat. Mezi tím jsem si prohlížel, co všechno si přivezl. Dřevěná bedna plná krabiček, amlupek a nějaká lahev, asi na vodu nebo co. Akorát jsem nepochopil, na co tu má tlakoměr?

Podlahář mi tedy v pracovně vysekal díru pět na pět a tento beton poctivě rozdrtil kladivem v kovové misce. Prach pak dával do další misky na váze a odvážil přesně 50g. Když bylo odváženo, nasypal nadrcený prášek do oné kovové lahve (takže na vodu nebyla). Potom do lahve přihodil ampuli s fialovými granulemi, nasadil tlakoměr, zajistil pojistku a začal s tím třepat. Po chvíli to položil a říkal, že oficiálně je potřeba 15 minut počkat. Prý se jedná o způsob měření vlhkosti, který je dokonce soudně uznatelný. Ještě existuje jeden – prach se zváží a dá do pece. Až se z pece vytáhne, znovu se zváží a podle rozdílu váhy se pozná, kolik vody bylo v daném materiálu.

Po patnácti minutách bylo jasno. Je to vhlký jako prase. Rafička tlakoměru se zarazila až na konci a to jen díky zarážce, navíc lahev hodně zteplala, což by taky nemělo být.

Takže smůla, máme sice harmonogram, ale za týden rozhodně podlahy nepoložíme. Teď zbývá vymyslet, co dál. S podlahářem jsem se domluvili, že podlahu změříme ještě za 3 týdny, tedy v polovině září, a uvidíme, jestli dojde ke zlepšení a do té doby můžeme jen topit a větrat a případně odvlhčovat.

Aktivní sobota s vlhkou pachutí
Štítky:                        

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.